Výzkumní pracovníci z Oxford Martin School zjistili, že celosvětový přechod na stravu založenou více na ovoci a zelenině než na mase by mohl do roku 2050 ušetřit až 8 milionů životů, snížit emise skleníkových plynů o dvě třetiny a vést k úsporám souvisejícím se zdravotní péčí a klimatickými škodami ve výši 1,5 bilionu dolarů.
Studie publikovaná v roce 2016 v PNAS je první, která odhaduje dopady na zdraví a změnu klimatu v souvislosti s konzumací rostlinné stravy pro všechny hlavní regiony světa.
“To, co jíme, velmi ovlivňuje naše osobní zdraví a globální životní prostředí,” říká Dr. Marco Springmann z programu Oxford Martin pro budoucnost potravin, který studii vedl.
“Nevyvážená výživa s nízkým obsahem ovoce a zeleniny a s vysokým podílem červeného a zpracovaného masa je odpovědná za největší zdravotní zátěž ve většině zemí na světě. Potravinový systém je zároveň zodpovědný za více než čtvrtinu emisí skleníkových plynů a proto je hlavním hnacím motorem změny klimatu.”
K posouzení dopadů na zdraví a životní prostředí vědci vytyčili čtyři různé výživové scénáře pro rok 2050:
- scénář “vše při starém” (hodnoty ze současného stavu stravování),
- scénář založený na globálních doporučení stravování (tedy doporučenou denní dávku ovoce a zeleniny a omezené množství červeného masa, cukru a celkových kalorií),
- vegetariánská strava v souladu s výživovými doporučeními,
- veganská strava v souladu s výživovými doporučeními
Zjistili, že už jen při stravě v souladu s globálními doporučeními bychom se do roku 2050 mohli vyhnout 5,1 milionům úmrtí ročně. Ještě větší výhody přináší vegetariánský způsob stravování (vyhli bychom se 7,3 milionům úmrtí) a veganská strava (až 8,1 milionu úmrtí). Přibližně polovina zabráněných úmrtí by byla způsobena snížením spotřeby červeného masa, druhá polovina pak kombinací zvýšeného příjmu ovoce a zeleniny a snížením kalorií, což by vedlo ke snížení množství lidí s nadváhou nebo obezitou (a nemocemi s nimi spojenými).
Studie předpokládá, že má-li být do roku 2050 globální oteplování omezeno na méně než 2° C, emise skleníkových plynů souvisejících s potravinami by mohly představovat polovinu celkového objemu přípustných emisí. Přijetí globálních doporučení týkajících se stravování by přitom tyto emise snížilo o 29 %, vegetariánská strava o 63 % a veganská o 70 %.
O kolik procent se dají snížit emise způsobené stravou?
Výzkumníci také modelovali ekonomické přínosy změn ve stravování a zjistili, že změny ve stravování by mohly jen v USA vést k ročním úsporám ve výši 700 – 1000 miliard dolarů za zdravotní péči, neplacenou neformální péči a ztracené pracovní dny. Částka, kterou společnost vynakládá na snížení rizika úmrtí, může být dokonce 9 až 13 % světového HDP (tj. 20 až 30 bilionů dolarů). Výzkumníci také zjistili, že ekonomický přínos snížení emisí skleníkových plynů vlivem změn stravovacích návyků by mohl činit až 570 miliard dolarů.
“Převést hodnotu dobrého zdraví a životního prostředí na peníze je citlivé téma,” říká Dr. Springmann. “Naše výsledky však naznačují, že stravovací změny by mohly mít pro společnost velký přínos a hodnota těchto přínosů je silným motivem pro zvýšení veřejných a soukromých výdajů na programy zaměřené na dosažení zdravějšího a udržitelnějšího stravování.”
Dr. Springmann poukazuje na to, že ve zdravotních dopadech změny stravy existují velké regionální rozdíly. Největší počet zabráněných úmrtí se předpokládá v rozvojových zemích, zejména ve východní Asii a v jižní Asii, avšak výhody pro jednotlivce by byly ve vyspělých zemích dvojnásobné, kvůli většímu snížení spotřeby červeného masa a celkovému množství kalorií na osobu.
Snížená spotřeba červeného masa byla faktorem, který měl největší vliv ve východní Asii, v západních zemích s vysokými a středními příjmy a v Latinské Americe, zatímco zvýšení příjmu ovoce a zeleniny bylo největším faktorem snížení úmrtí v jižní Asii a Sub-Saharské Africe. Snížení příjmu kalorií a následné snížení počtu lidí s nadváhou nebo obezitou hrály klíčovou roli ve zlepšování zdraví ve východním Středomoří, Latinské Americe a západních zemích s vysokými a středními příjmy.
“Regionální podrobnosti naší studie mohou být použity k identifikaci nejvhodnějších zásahů jak pro výrobní, tak pro spotřební část systému potravinářství,” dodává Dr. Springmann.
Rozsah úkolu je “skutečně obrovský,” říká. Studie zjistila, že v některých regionech, jako je subsaharská Afrika a jižní Asie, by se spotřeba ovoce a zeleniny měla více než zdvojnásobit jen za účelem splnění celosvětových doporučení týkajících se stravování, zatímco spotřeba červeného masa bude muset být snížena globálně na polovinu a dokonce až o dvě třetiny v západních zemích s vysokými a středními příjmy, ve východní Asii a Latinské Americe. Navíc je třeba řešit i problém nadměrné spotřeby.
“A je možné, že ani to nebude stačit,” varuje Dr. Springmann.
“Naše analýza naznačuje, že přijetí globálních doporučení v oblasti stravování by nestačilo ke snížení emisí skleníkových plynů souvisejících s potravinami tak, aby celkové emise skleníkových plynů klesly dostatečně k udržení globálního oteplování pod maximální úrovní 2° C.”
“Neočekáváme, že se všichni stanou vegany,” dodává.
“Avšak řešení dopadů změn klimatu na potravinový systém bude obtížné a pravděpodobně bude vyžadovat víc než jen technologické změny. Přijetí zdravějšího a udržitelnějšího způsobu stravování může být velkým krokem správným směrem.”
“Velikost výše zmíněných pozitivních dopadů by měla povzbudit jednotlivce, průmysl a vlády, aby si předsevzali, že to, co jíme, bude chránit naše životní prostředí a naše zdraví.”
- Přeloženo z anglického originálu: Plant-based diets could save millions of lives and dramatically cut greenhouse gas emissions
- Celá studie: Analysis and valuation of the health and climate change cobenefits of dietary change, by Marco Springmann, Charles Godfray, Mike Rayner and Peter Scarborough
- Video: Marco Springmann discusses the study
- Více informací: View region-specific data from the study
- Vydáno v médiích: Eat less meat to avoid dangerous global warming, scientists say (The Guardian)
