Obrovská ztráta je tragédií sama o sobě, ale také ohrožuje přežití naší civilizace, říkají světoví vědci.
Lidstvo od roku 1970 vymazalo 60 % populace savců, ptáků, ryb i plazů. Nejvýznamnější světoví experti považují toto zničení populace volně žijící zvěře jako nouzový stav ohrožující celou civilizaci.
Nový odhad masakru volně žijících zvířat uvádí zpráva Světového fondu na ochranu přírody (WWF), na které se podílelo 59 vědců z celého světa. Bylo zjištěno, že obrovská a rostoucí spotřeba potravin a zdrojů globální lidskou populací ničí síť organismů, která se vyvíjela miliardy let a na které nakonec závisí i přežití lidské společnosti kvůli čistému vzduchu, vodě i všemu ostatnímu.
„Jsme náměsíční na pokraji útesu,“ řekl Mike Barrett, výkonný ředitel vědy a ochrany ve WWF. „Pokud by došlo k 60% poklesu u lidské populace, bylo by to stejné, jako kdyby zmizela populace celé Severní Ameriky, Jižní Ameriky, Afriky, Evropy, Číny a Oceánie. To je rozsah toho, co jsme provedli.“
Dále uvedl, že jde o mnohem víc, než jen o ztrátu divů přírody, protože právě teď ohrožujeme budoucnost celého lidstva. „Příroda není něco, co je krásné mít. Jsme na ní životně závislí.“
„Rychle nám dochází čas,“ uvedl profesor Johan Rockström, odborník na globální udržitelnost v Potsdamském Institutu pro výzkum klimatických dopadů. Dle Rockströma musíme řešit obojí – kolaps ekosystémů i klimatickou změnu, jedině tak máme šanci uchránit stabilní planetu pro budoucnost lidstva na Zemi.
Mnoho vědců věří, že začalo šesté velké vymírání, první způsobené druhem Homo sapiens. Další nedávné analýzy ukázaly, že lidstvo je od úsvitu civilizace zodpovědné za zničení 83 % všech savců a poloviny všech rostlin a že i kdyby ničení skončilo právě teď, trvalo by asi 5 až 7 milionů let, než se přirozený svět obnoví.
Index živé planety (The Living Planet Index), vytvořený pro WWF Londýnskou zoologickou společností, využívá údaje o 16 704 populacích savců, ptáků, ryb, plazů a obojživelníků, které reprezentují více než 4 tisíce druhů k tomu, aby sledoval úbytek volně žijících zvířat. Dle nejnovějších údajů populace klesla mezi roky 1970 a 2014 v průměru o 60 %, před čtyřmi lety byl pokles 52 %. „Šokující pravda“ je dle Barretta to, že pokles stále neomezeně pokračuje.
Volně žijící zvířata a ekosystémy jsou pro člověka životně důležité, domnívá se profesor Bob Watson, jeden z nejvýznamnějších vědců v oblasti životního prostředí, který v současné době také předsedá v mezivládním panelu o biologické rozmarnosti. V březnu uvedl, že ničení přírody je stejně nebezpečné jako změna klimatu.
„Příroda přispívá k lidskému blahu kulturně a duchovně, stejně tak je kritická pro produkci potravin, čistou vodu, energii či regulaci klimatu, znečištění a záplav. The Living Planet Report jasně ukazuje, že lidské činnosti ničí přírodu nepřijatelným tempem a ohrožují blahobyt současných i budoucích generací,“ uvedl Watson.
Největší příčinou ztrát volně žijících živočichů je ničení jejich přirozeného prostředí, kde většinu nahradí zemědělská půda. Tři čtvrtiny veškeré půdy na Zemi jsou nyní významně ovlivněny lidskou činností. Zabíjení kvůli obživě je další největší příčinou – 300 druhů savců může být doslova snězeno až k vyhynutí a oceány trpí nadměrným výlovem ryb.
RYCHLÝ PRŮVODCE – ZTRÁTY VOLNĚ ŽIJÍCÍ ZVĚŘE
Afričtí sloni: Každý den je kvůli slonovině upytlačeno 55 slonů, to je více, než se jich narodí. Znamená to, že populace nevyhnutelně klesá.
Orangutani: V letech 1999 až 2015 bylo v samotném Borneu ztraceno více než 100 tisíc orangutanů, hlavně kvůli ničení lesů a palmovému oleji, populace je kriticky ohrožená.
Žraloci velrybí: Populace jedné z největších ryb se v Indickém a Tichém oceánu za posledních 75 let zhroutila o dvě třetiny kvůli nadměrnému lovu a kolizím lodí.
Albatros: Populace rychle klesá, hlavně kvůli náhodným úlovkům při rybolovu. Jedna monitorovaná populace klesla mezi lety 1972 a 2010 o polovinu.
Jaguár: Zničení pralesů v Jižní Americe vede k poklesu populace této velké kočky, která dává přednost životu v husté džungli.
Krokodýli: V Indii a Nepále se v přírodě nachází jen 200 dospělých krokodýlů, což je důsledek nekontrolovaného rybolovu, pytláctví a poklesu toku řek.
Čínští salamandři obří: Tato bytost je jedním z 545 kriticky ohrožených obojživelníků, příčinou je jejich lov kvůli obživě, ničení a znečištění řek a jezer.
Významné je rovněž chemické znečištění – polovina populace kosatek je nyní odsouzena ke smrti, kvůli kontaminaci PCB. Mezinárodní obchod je příčinou existence invazivních druhů a nemocí – obojživelníky decimuje plíseň, která se zřejmě šíří obchodováním s domácími mazlíčky.
Nejvíce postiženým regionem je Jižní a Střední Amerika, která zaznamenala až 89% pokles populací obratlovců, hlavně kvůli těžbě rozsáhlých lesních oblastí bohatých na volně žijící zvířata. V tropické savaně Cerrado je každé dva měsíce vymazána oblast o velikosti Velkého Londýna (nebo více než tři Prahy, pozn. red.).
„Je to klasický příklad toho, když je mizení lesů výsledkem naší vlastní spotřeby, protože odlesňování je řízeno stále se rozšiřujícím zemědělstvím produkujícím sóju, která je vyvážena i do zemí Evropy, aby krmila prasata a kuřata,“ uvedl Barrett.
Nejvíce postižená místa jsou řeky a jezera, kde populace volně žijících živočichů klesla o 83 %, kvůli obrovské spotřebě vody zemědělskými firmami a kvůli velkému počtu přehrad. „Opět existuje přímé spojení mezi naším potravním systémem a umíráním volně žijících živočichů,“ dodává Barrett. Omezení konzumace masa je nezbytnou součástí zvrácení těchto ztrát.
Index živé planety byl kritizován jako příliš široký k tomu, aby mohl měřit ztráty volně žijících zvířat a detaily jejich vyhlazování, ale všechny ukazatele, od míry zániku až po neporušitelnost ekosystémů, ukazují kolosální ztráty. „Všechny nám říkají stejný příběh,“ varuje Barrett.
Lokální snahy o zachování druhu mohou fungovat, např. v Indii díky nařízené ochraně území vzrostl počet tygrů o 20 %, podobně je to s pandami v Číně nebo vydrami ve Velké Británii. Avšak Marco Lambertini, generální ředitel WWF International, uvedl, že základním problémem je spotřeba: „Nemůžeme ignorovat dopad současných neudržitelných výrobních modelů a nehospodárného životního stylu.“
Národy celého světa pracují na kritickém setkání OSN o biologické rozmanitosti v roce 2020, kdy budou přijaty nové závazky na ochranu přírody. „Potřebujeme novou globální dohodu pro přírodu a lidskou populaci a na přípravu máme jen dva roky,“ řekl Barrett, „Tohle je opravdu poslední šance a tentokrát to musíme udělat správně.“
Tanya Steeleová, výkonná ředitelka WWF uvedla: „Jsme první generace, která ví, že ničíme naši planetu a jsme také poslední, která s tím může něco udělat.“
Z anglického originálu na The Guardian přeložila Eva Hemmerová.
