Letošní Vánoce budou výkladní skříní boje s klimatickými změnami. Trendy velí konzumovat a nakupovat. Víc věcí a všechno nové. Levné, z dovozu. Nemáte na to? Nevadí, banka vám půjčí.
Drancujeme zdroje naší jediné planety do vyčerpání. Měníme ráz krajiny z přírody na sklady zboží, čímž přiléváme olej do ohně klimatických změn.
Věděli jste, že trendy vznikly, aby vám zošklivily vaše oblíbené věci? Tlak reklamních kampaní na nakupování nepotřebných věcí – jen tak, od cesty – vrcholí.
Bojíme se nedostatku?
Asi jsme to zdědili po rodičích a ti po těch svých, obě generace zažily dobu nedostatku a tak si zvykly nakoupit raději víc. Raději to vyhodíme, než abychom měli málo. A to je ten problém. Plýtváme, že bychom těmi zbytky uživili, ošatili a dále vybavili několik dalších stovek milionů nebo dokonce miliard domácností. Po světě vznikají obchodní domy s nábytkem, oblečením, elektronikou a jídlem, kde “nakoupíte” bez peněz, protože ty věci nikdo nechce, přestože jsou funkční a neponičené. Jen protože nesplňují požadavky posledních trendů, poháníme destrukci naší planety svými nákupy totožných věcí, jen s jinou barvou pozlátka.
rozdejte se
Svátky klidu a míru v dnešní době připomínají spíš bitvu na všech frontách. Obchodní chrámy lákají už od září svou září vánoční výzdoby. Každý rok je nový trend výzdoby, od stromečku, přes ozdoby až po prostírání. Nakoupíme, zabalíme, vybalíme, vyhodíme. Vánoce připomínají spíše oslavu konzumu a tvorby odpadu. Pojďme to zkusit jinak – ekoeticky.
Nekupujte zbytečnosti, udělejte radost potřebným a darujte certifikát jménem obdarovaného. Třeba ho tak naučíte přispívat také. Podpořte azylové farmy, útulky, osvětové organizace nebo zakupte kus pralesa… stačí si jen vybrat.
Na Vánoce se místo konzumu rozdejte – buďte štědří. Krásný tip na adventní kalendář naruby přinesly Eko Vánoce. Místo zakoupení adventního kalendáře v plastovém obalu, plného čokolady z unfair kakaa a palmového oleje vyberte každý den jednu nepotřebnou věc, kterou někomu věnujete.
Nezisková organizace v Bulharsku zase ukázala, jak finančně a časově nenáročná může být dobročinnost v ulicích vašeho města. Před Vánoci pověsili bundy na stromy a napsali vzkaz, který měl motivovat další udělat to samé:
“Neztratila jsem se! Věnujme nepotřebné oblečení lidem, kteří jej potřebují. Zázraky se samy nedějí – zázraky děláme my!”
“Neztratila jsem se! Pokud je vám zima a potřebujete se zahřát, přijměte prosím náš dar! Doufáme, že nás budou následovat další a Sofia se stane přívětivějším místem pro život. Přejeme vám veselé Vánoce!”
Zdobíme strom venku krmením pro ptáčky – zútulníme veřejný prostor, pomůžeme ptactvu v zimě a nevytváříme odpad.
Návod: Zbytky zeleniny (třeba z vývaru nebo bramborového salátu) a jedno unavené jablko nakrájíme na plátky a vykrajovátky na cukroví vykrájíme tvary. Jablko krájíme vánočně přes ohryzek, aby vznikla hvězdička. Navlékneme na rozložitelnou nit a pověsíme na nejbližší strom nebo keř venku. Můžeme použít i zrní pro ptactvo, kterým obalíme v burákovém másle nebo kokosovém oleji potřené ozdoby. Recyklujte staré slaměné (když ptáčci ozobou zrní, vezměte ozdoby domů a znovu obalte). Kdo nemáte ozdoby, nekupujte nové, burákovým máslem potřete třeba i tvar vystřižený z kartonu.
Večeře
Historie
Štědrovečerní menu našich předků bylo prostší a rozhodně zdravější než naše dnešní zvyklosti. I když se štědrovečerní hodování místo od místa lišilo, všude byla jedna věc společná – nejedlo se maso. Na štědrovečerním stole však bylo vše, co se urodilo. Pokrmy byly připravovány z běžných zásob, tedy především luštěnin, brambor a obilnin. Slavnostní menu se skládalo až z devíti chodů a ochutnat se podle tradice mělo ze všech plodin, které uplynulý rok přinesl. V některých domácnostech přišel jako první na štědrovečerní stůl houbový kuba z obilovin, poté hrachová polévka, jež měla dodat sílu, a čočka, která měla přinést rodině v novém roce peníze.
PŮVODNĚ JSME JEDLI:
LUŠTĚNINY, OBILOVINY, OŘECHY A SEMÍNKA
Pak přišla církev, začala lidi nutit se postit, to se jim nelíbilo a převrhli to do druhého extrému: vánočních zabijaček.
Že se tím lidé dostávali do rozporu s církví, která požadovala na Štědrý den půst? Žádný problém. Zabijačka se odsunula o den před nebo za Štědrý den. Večeře 23. prosince bývala tak bohatá, že se pro ni vžilo označení hojná, tučná nebo obžerná, a nebo také tučný večer. A vepřové se jedlo i na Boží hod. V některých oblastech Moravy a Slovenska se bezmasý půst na den Kristova zrození nikdy nedodržoval. “Lidé tu věřili, že kdyby nejedli maso, uhynul by jim v příštích měsících dobytek,” píše Magdalena Beranová v knize Jídlo a pití v pravěku a středověku.
V současné době považujeme za tradiční vánoční pokrm kapra. Nejde přitom o nijak hlubokou tradici. Smaženého kapra do českých domácností ve velkém stylu uvedla až Magdalena Dobromila Rettigová a bramborový salát je ještě mladší. Pevná vazba Vánoc a smaženého kapra se ustálila až v 50. letech 20. století.
současnost
Omega 3 kapr
Největší vliv na složení masa (nejen) sladkovodních ryb má obecně jejich potrava. Nejlepšího složení mastných kyselin v mase sladkovodních ryb je obecně dosahováno při krmení krmivy s obsahem olejů z mořských ryb (lososový, sardinkový…), které obsahují velké množství omega 3 mastných kyselin.
Zdroje olejů z mořských ryb jsou ale celosvětově omezené, a proto jsou oleje z mořských ryb jako složka krmiva ryb sladkovodních stále dražší. Alternativně se používají jiné oleje a tuky, které se případně s olejem z mořských ryb míchají. Kapři, jejichž maso slibuje vyšší podíl zdravých omega 3 mastných kyselin, jsou krmení směsí luštěnin, obilovin, semínek (konopné) i ořechů, do které se přidávají přírodní oleje, především řepkový a lněný.
KAPRŮM SERVÍRUJEME:
LUŠTĚNINY, OBILOVINY, OŘECHY A SEMÍNKA
Vynaložíme energii a zdroje abychom vypěstovali plodiny, kterými místo sebe vykrmujeme kapry. Pak vynaložíme energii a zdroje na výlov, převoz a prodej kaprů, abychom získali živiny, které jsou z luštěnin, obilovin, semínek a ořechů, a dodrželi poválečný zvyk dobové kuchařské celebrity. Případně drancujeme oceány, abychom naše kapry krmili olejem z mořských ryb.
